Afghánský král čelí potížím

Afgánistán

Odpůrci bývalého afghánského krále Muhammada Záhira šáha, jenž byl svržen v roce 1973 a nyní by měl podle některých představ sjednotit opoziční síly tak, aby byly schopny vytvořit důvěryhodnou vládu po očekávaném svržení talibanského režimu, naráží na rozbroje v kruzích afghánské emigrace, z níž část si králův návrat nepřeje.

Navíc značně nesourodé síly Severního spojenectví, které by měly po americkém bombardování porazit režim Talibanu, nejsou údajně vůbec schopny větší ofenzívy ke znovudobytí země, tvrdí nejmenované zdroje. "Jsou zde brzdící frakce, které se snaží integrační program jeho veličenstva torpédovat. Někteří prostě nechtějí, aby král měl v příštím Afghánistánu nějakou roli," řekl agentuře Reuters králův vnuk a zároveň zvláštní zmocněnec Mustafa Záhir v Římě, kde panovník pobývá v exilu. "Nelze vyhovět každému. Ale většina lidí, s nimiž jsme mluvili, vyjádřila králi plnou podporu," řekl Mustafa. "Já osobně jsem jednal se 43 polními veliteli a kmenovými předáky, a všichni přivítali králův plán," dodal. "Země prostě potřebuje ustavit mechanismus, podle nějž bude vyplněno případné mocenské vakuum (po pádu Talibanu). Takovou dohodu potřebujeme velmi, velmi rychle," zdůraznil. Královský dvůr se zejména obává opakování situace z roku 1992, kdy síly dnešního Severního spojenectví reprezentující různé národnostní menšiny v zemi dobyly hlavní město Kábul a ustavily vládu, kterou však většinoví Paštunové odmítli uznat, protože v ní prakticky nebyli zastoupeni. V současnosti představuje Severní spojenectví jedinou reálnou protitalibanskou sílu na afghánském území. Přes zesílenou materiální podporu v posledních týdnech a přes strategické výhody, které jí poskytuje spojenecké bombardování talibanských cílů, ale podle některých hlasů ještě zdaleka není schopna zahájit všeobecnou vojenskou ofenzívu, která se od ní očekává. Nálety se zatím totiž soustředily na talibanská centra Kandahár, Džalálábád či Mazáre Šaríf hluboko na jihu a západě země, daleko od pozemní fronty na severu. Dokonce ani bombardování Kábulu na severovýchodě spojenectví moc nepomáhá, protože řada jednotek Talibanu se před bombami přesunula na blízkou frontu a posílila tak zdejší, do nedávna slabé postavení talibanských milicí. "Až Američané začnou bombardovat cíle na talibanské frontě, Severní spojenectví bude moci postoupit až ke Kábulu relativně snadno," míní jeden západní vojenský odborník. Jednotkám aliance stojícím 80 kilometrů před Kábulem ale zatím nedorazily ani slíbené posily. Mohou za to zřejmě dopravní problémy: cesty jsou špatné, v horách poškozené a na projetí 400 kilometrů od hranice s Tádžikistánem je zapotřebí nejméně sedm dní. "My Kábul dobudeme, ale ne hned teď. Nemáme ještě dost vojáků ani zbraní ve výchozích postaveních," řekl jeden z protitalibanských velitelů. Zatím na frontu dorazil jen jeden kamión s dělostřeleckou municí ráže 122 milimetrů a dva bitevní vrtulníky, které to vzduchem měly snažší.

Afgánistán