10 pražských adres Tomáše Garrigua Masaryka 3. díl

Slavnostní pietní akt během Dne vzniku samostatného československého státu u sochy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka
Slavnostní pietní akt během Dne vzniku samostatného československého státu u sochy prvního československého prezidenta T. G. Masaryka

Masarykovi se do Prahy přestěhovali z Vídně v roce 1882. Začínali v Holečkově ulici, na průmyslovém předměstí, Smíchově.

Kde všude Masaryk bydlel?

1.    Smíchov čp. 419, Karlova třída 22, dnes Holečkova ul. 21, (září 1882 – leden 1884)

2.    Králové Vinohrady čp. 161, Rubešova ul. 7, (únor 1884 – červen 1884)

3.    Královské Vinohrady čp. 165, Čelakovského 18, dnes ulice Jana Masaryka 22, Vila „Osvěta“, (červen 1884 – listopad 1888)

4.    Nové Město čp. 693, Školská ul. 26, dnes 28, dům „U rytířů“, (listopad 1888 – červenec 1890)

5.    Malá Strana čp. 15, Tomášská ul. 15, (srpen 1890 – říjen 1894)

6.    Hradčany čp. 177, Loretánská ul. 9, Hrzánský palác, (listopad 1894 – listopad 1896)

7.    Malá Strana čp. 183, Thunovská ul. 16, dnes 18, dům Šelmberkovský, (listopad 1896 – listopad 1907)

8.    Malá Strana čp. 152, Valdštejnská ul. 6, (listopad 1907 – léto 1911)

9.    Hradčany čp. 239, Kounicova, dnes Mickiewiczova ul. 13, (léto 1911 – prosinec 1918)

10.  Hradčany čp. 1, Pražský hrad, (prosinec 1918 – prosinec 1935)

Rodina obývala čtyřpokojový byt ve třetím patře novorenesančního domu. Už na začátku roku 1884 se ale přestěhovali na několik měsíců do Rubešovy ulice na Vinohradech. Odtud pak nebylo daleko do vily Osvěta, do dnešní ulice Jana Masaryka. Pojmenování není náhodné, právě tam se budoucí poválečný ministr zahraničí 14. září roku 1886 narodil.

„Byla to velice příjemná adresa. Děti mohly využívat krásnou zahradu, která patřila k vile a škola byla hned naproti přes ulici. Idyla ale netrvala dlouho. V roce 1888 se rodina budoucího prezidenta opět stěhuje. Důvodem tentokrát byl spor o pravost rukopisů Královedvorského a Zelenohorského. Majitel vily a redaktor časopisu Osvěta Václav Vlček totiž zastával zcela opačný názor než Masaryk, odpůrce pravosti rukopisů. Rodina tedy raději odešla, než aby se vystavovala ostřejším střetům," říká historička a odborná konzultantka Pražské informační služby, Prague City Tourism, Jaroslava Nováková.

Významnou adresou na pravém břehu Vltavy byla Školská ulice v Novém Městě. Masaryk se tam setkává s bratrem Ludvíkem, který měl nedaleko prosperující restauraci, kam rodina často chodila na obědy a večeře. Toto bydlení ale poznamenala smrt dcery Eleonory, která ve čtyřech měsících zemřela na zápal plic.

Masarykovi se po tragické události stěhují na protější břeh, kde už pak zůstávají. Nejlépe se rodině žilo zřejmě v Hrzánském paláci, v Loretánské ulici na Hradčanech s nádherným výhledem na Prahu. Následovaly ulice Thunovská, Valdštejnská a Kounicova, dnešní Mickiewiczova. Dne 21. prosince 1918 Tomáš Garrigue Masaryk triumfálně přijíždí již do Československa ze zahraniční mise jako Prezident osvoboditel, a to přímo na novou a poslední adresu, Pražský Hrad.