Laťka morálních hodnot byla za Zemana a Babiše fakt hodně nízká. A mohl ji přeskočit kdekdo, myslí si investigativní novinář Jaroslav Kmenta
„Šéfredaktor časopisu Reportér Robert Čásenský o mně už před lety říkal, že mě nemá ráda ani levice, ani pravice. Já se nechci zalíbit nikomu, chci obstát před žurnalistickými principy, být objektivní a zároveň šťouravý vůči všem,“ vysvětluje investigativní novinář Jaroslav Kmenta.
Kromě mnoha článků má na svém kontě i řadu knih, ve kterých se věnuje českému podsvětí i politickým praktikám a nepravostem všeho druhu.
„Řadu věcí jsem už odprezentoval v nějakých článcích předtím, nebo i kolegové, já to pak zpracuji do té knižní podoby. A když tomu dáte takové ucelené místo, tak ten člověk dostává vlastně velkou dávku argumentů.“
Smysl mé práce je odhalovat nějakou černotu, nějakou špínu. Není to o tom, že máte být miláček davu.
Odhalování různých kauz a politických špatností se snaží ve svých knihách podávat čtivou formou a vyvolávat tak u lidí kritické myšlení.
„Chtěl jsem zvolit dobrodružné vyprávění těch příběhů, ale fakt založené na skutečných událostech. Tak, abych tam seřadil fakta, aby to bylo srozumitelné, aby se to dalo číst, a aby si lidi uvědomili, v čem tady třeba žijeme,“ přibližuje Jaroslav Kmenta.
Mapování organizovaného zločinu
Knihy z prostředí organizovaného zločinu, které sledují Františka Mrázka nebo Radovana Krejčíře, se dočkaly i filmového zpracování. K podsvětí se vrací také ve své poslední knize Ruská mafie s podtitulem Polosvět I.
„Rozhodl jsem se, že zmapuji vývoj organizovaného zločinu v Česku a rozfázuji to podle vývoje těch skupin. Ruská mafie tady vlastně v těch 90. letech všechno spustila. František Mrázek nebo Radovan Krejčíř byli takovými bossi organizovaného zločinu, ale to prostředí se nevyvíjelo jenom s jejich osobami. Oni přišli do toho systému a taky se svým způsobem na začátku chvílemi zapletli s ruskou mafií.“
Politika a morální zásady
Jaroslav Kmenta momentálně pracuje na pokračování, které by se mělo jmenovat Světská mafie. Kromě organizovaného zločinu ale věnoval svou pozornost a několik publikací také vrcholným politikům.
„O Babišovi jsem napsal tři knihy, o Zemanovi jednu a půl, protože i ta Ruská mafie je tak trochu o Zemanovi,“ vypočítává s tím, že tímto způsobem předkládá veřejnosti už značné množství argumentů.
„Ve vrcholných pozicích v politice by se měl uchytit člověk, který má velmi vysoké morální standardy. Ta laťka morálních hodnot byla za těchto dvou politiků fakt hodně nízká. A mohl ji přeskočit kdekdo.“
Myslím, že do politiky nepatří to, abychom vzbudili v lidech náladu nevraživosti, nenávisti.
A pokračuje: „A jestli i přesto se rozhodnete je podporovat, tak se vlastně spolupodílíte na vytváření takové té blbé atmosféry, protože tam se vlastně překrucuje morálka.“
Vznikne také kniha o Václavu Klausovi? Jaký byl vztah mezi Františkem Mrázkem a Radovanem Krejčířem? Chystá se nějaké další filmové zpracování? A v čem je Jaroslav Kmenta optimista? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Zeman je pragmatický populista. Černé duše a zvláštní prostředky zařídil Nejedlý, říká Kmenta
„Dlouhodobě jsem pracoval na jedné kauze a zjistil jsem, že tajná služba BIS použila metody za hranou zákona,“ říká investigativní reportér a spisovatel Jaroslav Kmenta.
-
Kmenta: Babišova ochrana jen tak nepadne. 20 let si tvořil pavučinu vztahů v bezpečnostních složkách
„Hrozně se těším, že až někdy napochoduji do Parlamentu, a budu zpovídat nějaké současné vládní činitele, tak přede mnou nebudou utíkat,“ říká novinář Jaroslav Kmenta.
-
Pochopit Zemanův svět je to nejtěžší, co přede mnou stálo, míní investigativní novinář Kmenta
Jaroslav Kmenta ví hodně o tom, jak se u nás dělá politika. Během kariéry rozkryl řadu kauz, napsal i několik knih a je čerstvým držitelem ceny Ferdinanda Peroutky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
