Komu a jak pomáhá občanské sdružení LATA?

3. březen 2014

"LATA je nezisková organizace, která se snaží pomáhat dětem a mladým dospělým ve věku 13 - 26 let, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením," říká hned v úvodu Třináctky Plus ředitelka o.s. LATA Markéta Ježková. Jak organizace funguje a jak se případní zájemci mohou stát dobrovolníky, zjišťovala Štěpánka Duchková. Více se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jednou krásný den, milí posluchači. Ve studiu se mnou teď sedí ředitelka občanského sdružení LATA Markéta Ježková. Dobrý den.

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Dobré odpoledne.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní ředitelko, prosím, představte na úvod občanské sdružení LATA. Co děláte?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
LATA je nezisková organizace, která se snaží pomáhat dětem a mladým dospělým ve věku 13 - 26 let, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením. To sociální vyloučení v našem případě znamená, že se pohybují na okraji společnosti, přes který by mohli přepadnout. Z důvodu některých, který by, které si zavinili sami, anebo byli přinucen okolnostmi. Jsou to ...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ano, prosím, uveďte, to mě napadají, tak jsou to, předpokládám, třeba narkomani ...

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
To už jsou takové ty komplikované případy. Máme děti odcházející z dětských domovů, máme děti a mladé lidi, kteří se potýkají s autoritami, s nepřijímáním autorit, s nedostatkem vztahů s vrstevníky. A máme samozřejmě i mladé lidi, kteří experimentují s návykovými látkami, který mohou mít za sebou nějaký přestupek, který mají sklony k rizikovému chování, ohrožují sebe i své okolí. Takže to jsou takové tři skupiny našich, našich klientů. A těm se snažíme pomoci.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak oni si vás najdou? A teď nemyslím na webových stránkách, ale třeba ty rodiče. Znamená to, že ty rodiče vyhledávají vás? Není to tak, že vy vyhledáváte ty klienty?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Určitě ne. Určitě my nevyhledáváme. My jich máme naopak jako až moc ...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přehršel.

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Přehršel, děkuji vám. Nás kontaktují většinou takzvané primární organizace. To jsou ty dětské domovy, nebo nějaké ...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
I školy?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
... náhradní rodiny, někdy i školy. Přicházejí k nám od sociálních pracovníků, od kurátorů, ale někdy si nás vyhledají i sami na základě internetu, že si, že řeší aktuálně svůj nějaký problém. A na webových stránkách se nás mohou zeptat, jak ten problém vyřešit a my si je pozveme, pozveme k nám do LATY.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud to tedy není dítě z dětského domova, tak přichází i s rodiči?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
U klientů do 15 let je podmínkou souhlas rodiče. Nad tento věk samozřejmě může přijít sám. Ale u těchto mladších, mladších klientů my rádi využíváme i podporu celé rodiny, jo. Protože ten problém leckdy i v té rodině bývá. Takže se snažíme pracovat i s tou rodinou.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď tedy to dítě přijde, má problém. Co mu můžete, nebo co mu můžete, co mu nabízíte? Vím, že to souvisí s těmi dobrovolníky, což je na tom zajímavé.

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
My mu nabízíme účast v programu Ve dvou se to lépe táhne. Kdy mu najdeme mladého člověka, vlastně jeho vrstevníka, kterého on přijme spíše než tu autoritu rodičovskou, či nějakou instituci. A tenhle ten mladý člověk proškolený dobrovolník, většinou to je nějaký student, mu pomůže tím že se s ním jednou týdně schází, přibližně na 2 - 3 hodiny, domlouvají se, jak budou svůj volný čas trávit a samozřejmě tento volný čas je i naplánován dle nějakého individuálního plánu toho klienta, který je vytvořen se sociální pracovnicí. Jo, náš klient, když k nám přijde, tak po nějakých třech úvodních schůzkách, které má s dobrovolníkem, se sociální pracovnicí se sejde a vytvoří individuální plán, kde chtějí vyřešit jeho aktuální problém. Ať už je to třeba problém s navazováním vztahů, problém, který on řeší v rodině, jak se prostě chovat v nějakých situacích. Jsou to problémy, které jsou třeba i jako pro nás problémy, které, které pro nás problém neznamená, pohybování se po Praze. Jo, neumí, on neumí třeba pracovat s jízdním řádem, neví, jak si koupit Opencard a zařídit takovéhle praktické věci, které jsou vlastně úplně normální pro život.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To dobrovolnictví mě zajímá, budu se ptát ještě podrobněji. Ale až po písničce. Naším hostem je ředitelka občanského sdružení LATA Markéta Ježková. Pokud byste se chtěli zeptat na to, co obnáší dobrovolnictví, volejte 604 31 13 13 nebo 221 553 926.
S ředitelkou občanského sdružení LATA Markétou Ježkovou mluvíme o dobrovolnictví, o tom, jak fungují dobrovolníci. Také se budu ptát, jak se stát dobrovolníkem. Pokud vy máte nějaké dotazy, můžete volat 221 553 926 nebo 604 31 13 13. Vy jste před písničkou, paní ředitelko, mluvila o tom, že ten dobrovolník se s tím klientem schází jednou týdně na 2 - 3 hodiny. A co když ten klient se chce scházet víc?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
On více se scházet nemůže. Tohle to je opravdu maximální frekvence jednou týdně 2 - 3 hodiny. Ono vlastně v realitě se občas stává, že to ani jednou týdně není, je to třeba jednou za 14 dní, protože se potýkáme s nemocností, leckdy mají i studenti dobrovolníci zkouškové období. Takže někdy i ta schůzka vypadne. A i ta maximální doba toho scházení je určená. Je určená hranicí dvou let, kdy ten klient by se měl naučit fungovat bez toho dobrovolníka. I k tomu je vlastně celým tím vztahem veden. Že on po těch dvou letech by se měl naučit komunikovat, měl by se naučit navázat ten jeho vztah důležitý pro jeho život. Měl by vědět prostě, najít si ten svůj zdroj, ze kterého má čerpat. Ten dobrovolník je vlastně pro klienta takovým průvodcem. A má ho učit, jak se vlastně říká, nají to jablko, ne mu ho dát, ale najít, kde ho, kde si ho utrhne, kde si ho koupí. Takže takhle vlastně ten vztah by měl vypadat správně.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to udělá, nebo jako to děláte, aby ten vztah mezi tím dobrovolníkem a klientem nepřerostl v něco vážnějšího? Aby třeba ten klient nezačal brát toho dobrovolníka jako trochu zástupce svého rodiče.

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
To je hlavně práce dobrovolníka. Dobrovolník je k tomu vycvičen, ví, jak udržovat ty hranice s klientem. Stejně tak i dobrovolníci jsou, vlastně z každé schůzky oni napíší nějakou zprávu sociálnímu pracovníkovi a popíší mu, co se na té schůzce děje, jak se ten vtah vyvíjí. A sociální pracovník mu dá dobrovolníkovi zpětnou vazbu. Jak se chovat v určité situaci. To je jedna věc kontroly dobrovolníka. A druhá věc je, že dobrovolníci jednou měsíčně mají možnost se setkat skupinově na takzvaných supervizích. Je to skupinové setkání s ostatními dobrovolníky a supervizorem, psychologem, kde řeší své problémy ve vztahu i třeba jak jste zmiňovala ty hranice s klientem, kdyby to mělo přesáhnout tu hranici určenou LATOU, tak jak se ten dobrovolník má zachovat. Takže tím je vlastně ošetřená ta, to nebezpečí přerůstání očekávání klienta v tom vztahu.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty dobrovolníky vyhledáváte pouze z řad studentů?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Určitě ne. Dobrovolní, vlastně podmínka dobrovolníka je jedna, a tou je věk. To je 18 - 30 let. Mohou se k nám hlásit vlastně všichni mladí lidé, kteří této věkové hranici odpovídají. S tím, že samozřejmě musí mít nějaké osobnostní předpoklady, které my, které my zjišťujeme, jak na nějakých úvodních rozhovorech s koordinátorem dobrovolníků, tak následných výcvicích. Teď se nově chystáme i psychologicky testovat dobrovolníky. Takže my jsme schopní odhadnout schopnosti toho dobrovolníka, jestli je vhodný pro ten vztah, jestli je vhodný pro to, pracovat s klientem.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou předpoklady pro to, být dobrovolníkem, být dobrým dobrovolníkem? Na to se budu ptát ředitelky občanského sdružení LATA Markéty Ježkové už za malou chvíli. Vy jí můžete volat sem k nám do vysílání na čísla 604 31 13 13 nebo 221 553 926.
Naším hostem je ředitelka občanského sdružení LATA Markéta Ježková. Bavíme se o tomto občanském sdružení a o dobrovolnících. Kdybyste se chtěli na něco zeptat i vy, můžete nám volat 221 553 926 nebo 604 31 13 13. A jak už jsem tu otázku položila, ale nechala jsem ji otevřenou, jaké předpoklady musí mít člověk, aby se mohl stát dobrovolníkem?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Já začnu možná ještě z jiné strany. Vlastně k nám dobrovolník se hlásí s nějakou motivací. Jsou to hlavně takový tři druhy motivace. Jedna je snaha pomoci, druhá je snaha poznat sám sebe, vlastně pracovat na svém seberozvoji. A třetí je i to, že přinese tento vlastně profesionální pomáhající vztah zkušenosti do budoucna, do své práce, do svého života. Ale není to zadarmo. Ne každý se tím dobrovolníkem může stát. Je strašně důležité, jaké on má sám osobní, osobnostní předpoklady. Co u nás nejvíce sledujeme, je samozřejmě schopnost navazovat a komunikovat s člověkem, který pochází z úplně jiného prostředí, má úplně jiné návyky. Další sledovanou, sledovaným předpokladem je určitě empatie a sebereflexe. Ta sebereflexe je velmi důležitá, protože ten dobrovolník by si měl uvědomit, že si nebere na svá bedra trápení toho klienta. Že on vlastně si ...

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to ta sebereflexe tedy, aby se nezačal trápit sám tím, těmi problémy toho klienta?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Ano, ano.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, totiž to je přesně to, co mě teď napadá, že bych určitě z toho byla, třeba já bych asi tedy nemohla být dobrovolník, protože já bych se určitě trápila, že bych na něj myslela, bylo by mi ho líto, chtěla bych ho, mu víc pomoct než jenom ty 2 - 3 hodiny. Tím pádem já bych nemohla být dobrovolník, paní ředitelko, je to tak?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Ono je to, ono je to velmi obtížné. My samozřejmě s těmi dobrovolníky, my se snažíme pracovat a posilovat tu sebereflexi. Stejně tak ten supervizor. A je to, je to důležité proto, že ten dobrovolník by se měl v tom vztahu cítit stejně dobře jako ten klient. A když samozřejmě pak si odnáší nějaké ty jeho trable do svého osobního života, tak už to není správně. Měl by ten dobrovolník tuto schopnost mít na úrovni takové, aby ty dva roky vlastně se netrápil s tím klientem.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je ale strašně těžké.

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Je. A já sama teda dobrovolníky leckdy velmi obdivuji, protože to, že tomu věnují tak strašnou jakoby časovou, je to tak strašně časově náročné a ještě i psychicky náročné, tak jako leckdy před nimi smekám. Na druhou stranu oni si z toho vztahu odnášejí strašně moc. A ten dobrovolník, který vydrží v tom vztahu a ten vztah se povede, tak je to opravdu zkušenost k nezaplacení. A vždycky prostě na LATU pak vzpomíná jako na něco, co bylo přelomem, nebo to je možná silné slovo, ale určitým milníkem v jeho životě.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte i nějaký konkrétní příklad? Někomu jste pomohli a můžete teď uvést, abychom viděli nějakou modelovou situaci, jak to tedy u vás chodí?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Napadá mi příběh jednoho klienta, který vlastně byl léta v dětském domově, i když měl svoji vlastní rodinu, ale ta se ho, o něj nedokázala postarat. Po tom, co odešel z dětského domova, se vrátil k té rodině, s určitým finančním obnosem, který samozřejmě rychle, rychle zmizel. A on se znova dostal, nebo ocitl na ulici. A pak teda mu pomohl Dům na půl cesty, ale v této době, kdy on vlastně žil v Domu na půl cesty, se k němu dostala, nebo jsme mu našli dobrovolnici, on se přihlásil do našeho projektu, jsme mu našli dobrovolnici. A vlastně během celého toho jejich vztahu ten klient náš si začal dodělávat školu, začal brigádně pracovat, našel si přítelkyni, byl velmi schopný i sám tedy, jo. Měl samozřejmě předpoklady i, on že leccos dokázal zařídit. Ale vlastně ta, ten pilíř, ta opora v té, v té dobrovolnici mu velmi pomáhala v tom, že on dokázal v sobě najít ty zdroje a dokázal vlastně ten svůj život zařídit tak, že nyní máme zprávy o tom, že opravdu pracuje, dělá si školu, žije spokojeným životem, má svůj byt.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To vás určitě ta práce potom musí těšit, když se vám tam dějí takové hezké věci.

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Práce nás musí těšit, protože to si myslím, že je hlavní motivací je vlastně to, že někomu pomáháte. Protože jako finanční ohodnocení sociálních pracovníků není na takové výši, jako by si samozřejmě všichni představovali. Takže pokud tam není tenhle ten další rozměr, ocenění práce a zpětná vazba od klientů, od rodičů, tak by v té, v naším práci té radosti moc nebylo.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pokud nás teď poslouchá někdo, kdo by se chtěl u vás stát dobrovolníkem. Jak má postupovat?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
My pořádáme přibližně třikrát až čtyřikrát do roka výcviky dobrovolníků. Nás samozřejmě kdokoliv, jakýkoliv zájemce může během této doby, během celého roku kontaktovat. S tím, že buď osloví přímo naši koordinátorku dobrovolníků, nebo na našich stránkách vyšle, vyšle dotaz. A my ho kontaktujeme zpátky, dostane základní informace o programu a bude pozván, pokud bude mít ještě zájem, na nějaký vstupní rozhovor. A pokud tedy obě strany si řeknou, ano, to bych chtěl dělat, ano, my toho dobrovolníka chceme, tak podstoupí úvodní výcvik. Kde tedy už se pracuje s jeho očekáváními, s motivací toho dobrovolníka. My sledujeme ty osobnostní předpoklady, o kterých jsem hovořila. Dobrovolník se učí pracovat s individuálním plánem klienta. Prostě učí se vše, co pro ten vztah potřebuje. Samozřejmě se někdy může stát, že i po tom výcviku si řekneme, asi by to nebyla správná volba ani pro něj, ani pro nás. Takže tu spolupráci ukončíme, nebo mu najdeme jinou formu spolupráce. Ale potřebujeme mít vycvičené a schopné dobrovolníky.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Občanské sdružení LATA získalo loni Cenu Nadace Erste. Co pro vás ta cena znamenala? Za co byla?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
To byla cena, která je vyhlašovaná Nadací Erste jednou za dva roky. A je to pro projekty, které přispívají k sociální integraci ve střední a východní Evropě. Je to celkem asi 2 tisíce projektů a my jsme se dostali mezi 36 vítězných, což teda nás velmi potěšilo. Protože jak už jsem hovořila, ta, ta, tento druhý rozměr, to ocenění je nesmírně důležitý. Je to pro nás i důležité z hlediska sponzorů, dárců dalších, že ta práce, kterou my děláme, opravdu k něčemu je. Je přínosná a je ceněná. To je pro nás fakt k nezaplacení a velmi si ho vážíme. A samozřejmě jsou s tím spojené i další, jak finanční, tak nefinanční výhody, že si této spolupráce velmi vážíme.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněte na závěr, jak vzniklo to slovo LATA? Co to znamená?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
LATA, původně úplně před 20 lety, když pan docent Matoušek zakládal se svými studenty LATU, tak to znamenalo, znamenalo laskavá alternativa trestu adolescentů. LATA byla vlastně založena opravdu jako prevence rizikového chování a pracovala s klienty, kteří už mají za sebou zkušenost, delikventní zkušenost. Nyní teda ty služby naše se rozšířily během těch 20 let, takže poskytujeme teda i služby klientům s jinými problémy. Ten trest v tom názvu se zdál už hodně takový tvrdý, takže nyní jako LATU prezentujeme jako květenství, kdy klient je jakoby obklopen malými, malými zdroji, který mu pomáhají. Ať je to rodina, škola, dobrovolník, náš sociální pracovník, kteří mu pomáhají, pomáhají v té jeho správné cestě.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
LATA je tedy květenství latinsky?

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Ano, ano. To se v přírodopise, to si ještě pamatuju ze školních let, že jsme se učili latu.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak teď jste mě zahanbila, protože já si to nepamatuju.

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
No, no, to jsou takový jako malý kuličky, to vlastně i naše logo, malý kuličky, který se střetávají v jednom bodě. Takže možná se můžete podívat na internet.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem se na internet dívala a vím, že tam bylo něco s květinou. Ale říkala jsem si, tak nechám, na to se zeptám, nechám si to vysvětlit. Paní ředitelko, díky, že jste přišla k nám do studia. Přejeme hodně štěstí občanskému sdružení LATA.

Markéta JEŽKOVÁ, ředitelka, občanské sdružení LATA
--------------------
Já moc děkuji a těším se někdy na slyšenou, na shledanou.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším hostem byla ředitelka občanského sdružení LATA Markéta Ježková. Teď nás čeká víkend a po víkendu se v pondělí opět uslyšíme ve Třináctce plus, a to přijde pražský zastupitel a slavný hokejista z Nagana Petr Bříza. Tak už se na něho těším. A na vás se těším taky. Od mikrofonu se loučí Štěpánka Duchková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.